Sjíždění Sázavy

Padesát čtyři mokrých kilometrů jsme začali odřezávat v pátek ráno z městečka Sázava. Účastníci zkušení, méně zkušení i zcela nezkušení se poskládali do lodí ve složení, které se jevilo jako zdraví nejméně ohrožující, a mohlo se vyrazit.

Ex-dobrovolnice Jana vybrala tentokráte řeku spíše nenáročnou, přesto jsme se nemohli vyhnout několikakerému vymáchání ve studené vodě.

Nutno podotknout, že nejstatečnější vodačkou byla nakonec Bilge (Turecko), dobrovolnice z Ústí nad Labem, která ač bez zkušenosti, pláštěnky a nakonec i kormidelníka odolávala českému volnočasovému sportu s úsměvem. Také další dva čeští dobrovolníci (kteří se nedávno vrátili z EVS projektu v Rusku) i německá dobrovolnice zapadli do tradičního CONEVního (lehce rozvolněného) vodáckého stylu bez problémů.

CONEVní rozpočet umožnil dobrovolníkům uspořit peníze za cestu, ubytování i část stravování. Spaní ve stanech nedělalo nikomu problémy, ani poté, co utonula část Mílina přístřešku v hlubinách řeky.

Ex-dobrovolníci Jana, Štika, Aleš, Míla a Monika zajišťovali také informativně-sociální rovinu výletu při hrách a soutěžích. Zbytek dobrovolníků tak měl možnost nejen zapátrat ve svých hlavách ve vědomostech o ČR, ale také vyzkoušet své schopnosti ve hrách Aktivity nebo Asociace.

Do Pikovic dorazili všichni dobrovolníci unavení, ale snad i spokojení. Počasí nám navzdory zamračeným předpovědím přálo, partička se vyvedla, zdraví nebylo u nikoho podlomeno…a co víc si přát?!